Lísková jádra

Lísky jsou typickými dřevinami lesů, zahrad a křovin. Keřovitý strom dává oříšky protáhlého oválného nebo kulovitého tvaru. Skořápka je tenká, jádro uvnitř sladké. Líska obecná (Corylus avellana) je původním planě rostoucím druhem, její vlastnosti však díky pylu přenášenému větrem ovlivňuje líska turecká (C. colurna) a líska velká (C. maxima). Líska obecná roste v Evropě od nepaměti. Plody lísky velké jsou větší než příbuzné lísky obecné . Oba druhy oříšků jsou velmi olejnaté a jsou určeny k přímé konzumaci.

Suché plody lísky byly symbolem lásky a plodnosti. Kdysi se z oříšků lisoval i olej, obsahují totiž kolem 60 % tuků a také 20 % bílkovin a 8 % glycidů – jsou tedy hodně výživné. Mají i hodně vitaminů B₁ a B₂, více než vlašské ořechy, něco karoténu a 30-50 mg vitamínu C. Minerálních látek obsahují velké množství (zvláště železo, vápník, draslík a fosfor, také dostatek mědi).

Lískové oříšky se doporučují rozstrouhané, utřené s medem proti kašli. Listy se užívají do čajů s močopudným účinkem. Uklidňují křeče hladkého svalstva střev. Doporučují se také na koupele při křečových žilách.

Plody lísky obsahují také značné množství vitaminu E, který podporuje vitalitu; zlepšují paměť; jejich konzumace je vhodná při srdečních a oběhových nemocích.

Uplatnění nacházejí při přípravě cukrářských výrobků, z nich snad nejznámější je nugát; přidávají se do salátů, lisuje se z nich olej. Lískové oříšky všech typů se přidávají do kořeněných pokrmů, častěji však slouží jako doplněk sladkých jídel a cukroví.

Nutriční hodnoty: