Pistácie

Pistácie neboli řečíky jsou křehké, až 9 metrů vysoké stromy se šedou kůrou. Z nenápadných květů se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou. Domovem pistácií je Střední Východ a střední Asie.

Pistáciové oříšky, zvané též „zelené mandle“ spolu s makadamiovými ořechy platily za jeden z nejdražších produktů vůbec. Teprve počátkem osmdesátých let se více rozšířily díky mohutnému dovozu z Iránu, který dovolil jejich prodej za přijatelné ceny. Dnes se tato, z hlediska výživy a fysiologie mimořádně hodnotná potravina, široce prosadila jako drobný zákusek i jako přísada při pečení a vaření. Jádro má zprvu barvu slonové kosti a postupně nabývá nazelenalou až zelenou barvu a vyznačuje se výbornou chutí. Obsahuje 43 až 62% tuku, 19-23% bílkovin, okolo 15% sacharidů a asi 8% vody.

Rozetřené pistácie je možno použít do dortových náplní, do zmrzliny, úlomky mohou sloužit nejen v cukrářství, ale také k prokládání lahůdkových paštik i v jiných speciálních uzenářských výrobcích.

Pistácie se mohou jíst i syrové, nejčastěji se ovšem praží a solí a prodávají se nevyloupané. Pro kuchyňskou potřebu, k pečení a do müsli je možné je krátce spařit podobně jako mandle a použít nasekané nebo nařezané na plátečky. Jsou také velice oceňovány ke kořenění masitých pokrmů – například v italském salámu mortadela – i jako aromatická vložka i nádivka do čokoládového zboží, jako jsou pralinky a plněná tabulková čokoláda.

Co do významu pro lidskou výživu se pistáciové ořechy (sušená semena plodů pistácie pravé) vyznačují poměrně vysokým podílem jednoduchých i složitých nenasycených mastných kyselin. Jako všechny ořechy neobsahují žádný cholesterol. Mají vysoký obsah vitaminu A a značný obsah vitaminu B1. Vzhledem k značnému obsahu železa i bílkovin podporují tvorbu krve. Kolik železa mají? 100g pistáciových oříšků obsahuje tolik železa jako stejné množství špenátu.